Světu se za internetové encyklopedie platit příliš nechce


Leden 13th, 2006


Souboj mezi tradicí, silou, otevřeností a pelotonem, asi tak by bylo možno popsat válku encyklopedií na internetu. Trojice králů - Britannica, Encarta a Wikipedia - je z velké dálky sledována dalšími hráči. Zato boj mezi nejsilnějšími postupně nabývá na intenzitě. Převahu má ta nejlevnější. Tedy Wikipedia, která je na internetu k dispozici zdarma a v současnosti obsahuje více než 3,1 milionu hesel ve 200 jazykových mutacích. V neděli Wikipedia slaví páté narozeniny.

Daleko delší tradici má Britannica, která je nejstarší anglickou encyklopedií. Její první papírové vydání vyšlo již mezi lety 1768 a 1771 a díky tradici má v anglickém světě v tištěné podobě neotřesitelnou pozici. Ještě před nástupem počítačů v roce 1990 vygenerovala roční tržby 650 milionů dolarů a její pozice se zdála být neotřesitelnou.

S nástupem Encarty v roce 1993 ale drahé a rozsáhlé knižní soubory, které stály 1500 až 2000 dolarů, přestaly být atraktivní a kdyby firmu v roce 1996 nezachránil švýcarský finančník Jacob Safra, tradice mohla zřejmě skončit. V současnosti je Britannica nabízená vedle tištěné i digitální podoby také na internetu, její podíl nicméně není vysoký. Přístup k jejím heslům totiž stojí necelých 12 dolarů měsíčně a třeba oproti Wikipedii nabízí v anglické verzi necelou sedminu hesel, i když rozpracovanějších.

Lepší výchozí pozici proti živelně vznikající Wikipedii má se silným Microsoftem za sebou Encarta, která vznikla koupí neexkluzivních práv na Funk and Wagnalls Encyclopedia. Tu v průběhu devadesátých let doplnila i hesla z dalších získaných encyklopedií. V roce 2005 pak její nejvyšší a taky nejdražší (necelých 5 dolarů za měsíc) verze obsahovala na 68 tisíc hesel. Podle expertů lze očekávat, že se Microsoft pokusí posílit pozici Encarty dalšími akvizicemi.

Mezi malými hráči nicméně příliš příležitostí není. Projekty online encyklopedií jako Probert Encyclopedia, E2 nebo Netcyclo příliš čtenářů netáhnou. Další - třeba specializované projekty - se pak často omezují na přebírání hesel z Wikipedie, což podle odborníků potvrzuje její dominanci.

Dlouhou dobu byla argumentem odpůrců Wikipedie její nedůvěryhodnost. To, že každý čtenář může volně formovat její obsah, mělo vést k daleko většímu počtu chyb, než obsahuje její profesionálně editovaná konkurence. Tento předsudek překvapivě vyvrátil prestižní časopis Nature, který na konci loňského roku oslovil nezávislé odborníky se žádostí o překontrolování 42 předem určených hesel v Britannice a ve Wikipedii.

Oproti barometru kvality, za který je britská encyklopedie považována, Wikipedia nedopadla vůbec špatně. Zásadnější chyby našli v jejích heslech recenzenti jen čtyři - stejně jako v Britannice. Na chyby menší sice Wikipedia prohrála 162 ku 123, i tak ale odborníci vyjádřili překvapení, jak kvalitní a přesná - alespoň v oblasti vědy - encyklopedie tvořená samospádem je.

Argument zpětně podporující vlastní rozhodnutí tak získal Microsoft. Firma se už na začátku loňského roku rozhodla přejít na volnou tvorbu a nabídla svým uživatelům podobný systém jako Wikipedia. Čtenáři Encarty tedy mohou tvořit svá hesla a ta - s určitým zpožděním, vyplněným editorskou kontrolou - budou zařazena do databáze. O tom, že by mohl Microsoft s tímto nápadem převratně uspět, nicméně odborníci pochybují. Především poukazují na to, že málokomu se bude chtít vyrábět zdarma obsah, který Microsoft poté zpeněží.

(zdroj: Finančnínoviny.cz)

Článek je v sekci: Zajímavosti - obchody, internet



Poslední příspěvky

Doporučujeme

Statistiky